Děsivý případ Studna z Majora Zemana, Jelínkův hrob, Šaratice Claim

Děsivý případ Studna z Majora Zemana, Vonoklasy 1968, komunistické zločiny, Jelínkův hrob, Šaratice

Podle shodného tvrzení tety a sestřenice naléhala na Stanislava Jelínka jeho manželka, aby se vzdal vědecké dráhy. „Měla na něj velký vliv a myslím, že to byl hlavní důvod, proč se nám v té době tak trochu odcizil,“ vzpomíná paní Dekastello. Jelínek poslechl. Přestěhoval se s rodinou do pražských Letňan, kde dostal byt a začal se živit jako knihovník. Pořídil si kousek od Mělníka zahrádku, kde se na písčité půdě dařilo třešním, měl tam i patnáct borovic a včelín. Na stará kolena začal pěstovat včely a chlubil se medem, který od nich získal. Zemřel v roce 2002 na záchvat mozkové mrtvice v třiasedmdesáti letech. Pochován je na Moravě, v městečku, kde žila rodina jeho manželky.

Stanislav Jelínek zemřel 1. září 2003. Pohřben je na Moravě v hrobce rodiny své manželky. Pokud je zmínka v jeho korespondenci správná, jsou to Šaratice u Brna. Co přesněji znamenal onen „úder blesku“, který si oné únorové noci vzal dva životy? Byla za celou tragédií opravdu jen sousedská nenávist? A kde měla kořeny?

Studna. Jeden z nejděsivějších příběhů naší kriminalistiky žije v povědomí lidí dodnes. Je to především díky televiznímu zpracování. K podivnostem a záhadám skutečného případu se přidá i případ o nekorunovaném králi pražské galerky Jindřichu Bočkovi. V roce 1909 znectil pražskou policii, když při zatýkání revolverem zneškodnil čtyři detektivy. Jeden z nich přestřelku nepřežil. Jindřich Boček byl z Vonoklas, malé vesničky jihozápadně od Prahy. Právě Vonoklasy děsivé příběhy snad přitahují. Studna je případ, který je ve skutečnosti snad ještě děsivější než televizní zpracování z roku 1978. „Otce jsem si nevšímal, jen vím, že byl divné tichý, zádumčivý, uzavřený do sebe. Takový býval po hádkách se strýcem každou neděli. Vlastně jsem tedy ani nepostřehl, kdy odešel. Ztratil se někde v domě a po chvíli jsem slyšel výkřik. Byla to matka. Myslel jsem napřed, že křičí ze spaní. Bylo zase ticho, ale pak se ten výkřik ozval podruhé. Běžel jsem do ložnice rodičů. Spatřil jsem tam obraz jako z apokalypsy. Maminka ležela přes postel. Měla rozbitou hlavu.“

Studna a Major Zeman… Mistrně natočený horor a ta nejhorší komunistická propaganda v jednom. To je epizoda Studna seriálu 30 případů majora Zemana. Šílený otec se rozhodne ukončit život celé rodiny a vzít všechno s sebou. Sekerou za-vraždí svou ženu, syna donutí zničit zahradu a skočit do studny. Jenže synovi se začne chtít žít. Ze všech sil se souká ven. Když je v polovině, skočí do studny i otec. Horor vrcholí rvačkou ve studni na život a na smrt. Synovi se podaří otce odstrčit a vylézt. Venku už ale najde jen hořící dům. Šílený strachy utíká nocí do sousední vesnice.  Starý Brůna se jmenoval Jelínek Případ je natočený podle skutečné události. Hájíce se doopravdy jmenují Vonoklasy. Brůnovi se jmenují Jelínkovi. Mladý Brůna není filosof, ale jaderný vědec. Případ je plný nesmyslů. Nedopustili se jich filmaři, ale kriminalisté.

Jediné vodítko je článek v Kriminalistickém sborníku z roku 1968 s několika fotografiemi. „Dne 13. 2. 1968 kolem 4:00 hod. bylo oznámeno požárnímu sboru v R., že v obci V. hoří obytný domek čp. 96, ve kterém bydlel Stanislav J. se svou manželkou Marií a synem ing. Stanislavem J. Při výjezdu na místo požáru požárníci zjistili, že z rodiny J. se nikdo v okolí hořícího domku nezdržuje. Při hašení požáru a při předběžném ohledání místa, které prováděli příslušníci obv. odd. VB R., byly zjištěny stopy krve na krytu studny, příklop studny byl odkrytý a položený vedle studny. Později se zjistilo, že ve studni je mrtvola Stanislava J. Současně bylo oznámeno, že v obci Č. u plotu před domem M.S. byl nalezen sedící ing. Stanislav J., který byl těžce zraněný a vysílený.

Svědectví policisty na místě: Já byl v té době začínající mladík, takže mě tehdy spíš starší kolegové po-k úkolům, jako bylo něco někam odvézt a podobné. Byl jsem u toho, vytahovali tělo pana Jelínka ze studny. Tenkrát mi bylo líto hasičů, do té studny museli vlézt. Ale také se mi nezdálo, že by ochrnutý člověk přepral svého zdravého otce a ještě vylezl ze studny. Takové experimenty, které jste teď udělali v těch skružích a v bazénu, se tehdy nedělaly. Vzpomínám si ale, že se o tom případu na poradách hodné mluvilo. Major Strouhal, který to tehdy vyšetřoval, o tom ale ne-mluvil nikdy. Pochopil jsem, že ho asi zpacifikovali estébáci, protože do-stali befel z Moskvy, že jak to bylo doopravdy, nesmí vyjít ven, takže se to prostě tak nějak zamlžilo. Kolegové zjistili, že mladý Jelínek byl velice šikovný chemik, který potom dělal něco v Moskvě, pak dělal v našem vojenském ústavu. Jsou dohady, jestli vymýšlel nějaké bojové látky nebo jestli obranu proti nim. Tím spíš mě nepřekvapuje, že se ztratil vyšetřovací spis. Je dost dobře možné, že všechny ty dokumenty, co jste hledal, leží v Moskvě.

Ohořelý dům, v něm tělo ženy s rozseknutou hlavou, opodál ve studni v hloubce sedmi metrů plave mrtvola muže. Jediný, kdo přežil, byl postižený vědec, syn dvou zavražděných… Stalo se před padesáti lety, 13. února 1968, ve středních Čechách.

Zdroj, odkazy:

https://www.csfd.cz/film/71550-30-pripadu-majora-zemana/452532-studna/prehled/

http://databazeznamychmist.cz/?s=p%C5%99%C3%ADpad+studna