Vyšehrad, Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla Verified

Vyšehrad, Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla

Bazilika svatého Petra a Pavla v Praze na Vyšehradě je významná církevní a kulturní památka; při kostele byla už v době jeho vzniku založena kolegiátní kapitula.
Zdejší chrám založil český král Vratislav II. v letech 1070–1080, stalo se tak v souvislosti se založením vyšehradské kapituly. V té době se jednalo o trojlodní baziliku vystavěnou v románském slohu. Poprvé přestavěna a rozšířena byla v roce 1129 v době vlády knížete Soběslava I. V roce 1249 byla budova těžce poškozena požárem, posléze pak byla goticky obnovena. V roce 1369 došlo v době panování císaře Karla IV. k výstavbě nového chrámu.
V letech 1576 až 1576 byl chrám opět přestavěn, tentokrát v renesančním slohu, v letech 1707–1729 zde proběhla další přestavba barokní.
Do současné podoby byl chrám přestavěn v novogotickém stylu Josefem Mockerem v letech 1885–1887 a průčelí dle návrhu Františka Mikše v letech 1902–1903. Kostel dostal kromě své málo obvyklé vnitřní secesní výzdoby také své dvě charakteristické, 58 metrů vysoké věže, které dnes tvoří jednu z výrazných dominant hlavního města Prahy. V letech 1981–1987 byl chrám generálně zrekonstruován a opraven a proběhl zde i archeologický průzkum. V roce 2003 byl chrám povýšen papežem Janem Pavlem II. na baziliku minor.

Vyšehrad je historické hradiště a pevnost na skále nad pravým břehem řeky Vltavy ve čtvrti Vyšehrad v Praze. Na Vyšehradském hřbitově se Slavínem u kostela sv. Petra a Pavla jsou pochovány významné české osobnosti, nachází se zde i nejstarší pražská rotunda sv. Martina. Od roku 1962 je vyšehradský areál národní kulturní památkou.
K Vyšehradu se váže řada pověstí z počátků českých dějin, založil jej prý bájný kníže Krok. Skutečný vznik knížecího hradiště je kladen do druhé poloviny 10. století. Koncem 11. století zde sídlil první český král Vratislav II., který zřídil vyšehradskou kapitulu. Roku 1420 hrad vypálili husité, v polovině 17. století byl přestavěn na pevnost střežící Prahu od jihu. Od 15. do 19. století byl Vyšehrad s podhradím též samosprávným městem, do roku 1848 podřízeným vyšehradské kapitule a připojeným k Praze roku 1883. V téže době došlo ke zřízení národního pohřebiště a k úpravám Vyšehradu do dnešní podoby. Roku 1904 byl vyšehradskou skálou proražen tunel, který otevřel pravobřežní komunikaci Prahy s jižním okolím.

Pověst vypráví, že Vyšehrad založil kníže Krok, když hledal bezpečnější sídlo. V době, kdy sídlil na Budči, vyslal posly, aby našli bezpečnější místo. Na strmé skále nad Vltavou kníže přikázal vykácet les a vystavět tam hrad. Když Krok zemřel, vlády se ujala jeho dcera Libuše. Jenže muži si vládu žen nepřáli a tak Libuše vyslala posly, ať následují jejího koně, který jim najde jejich nového vládce. Poslové šli dva dny a třetího dne došli do vesničky Stadice, kde na poli oral s párem volů Přemysl. Kůň se u něho zastavil a poslové poznali, že to je jejich budoucí vládce. S velikou slávou byl převezen na Vyšehrad, kde ho již vítala Libuše. A tak Přemysl po boku Libuše usedl na trůn a společně s Libuší vládl českému lidu. Na památku toho, že byl povolán z pole, byl nazván Oráč a stal se 4. českým vládcem (podle pověsti).
K Vyšehradu se též vztahuje pověst o rytíři Horymírovi, jenž byl na Vyšehradě vězněn za knížete Křesomysla. Jako poslední přání se před smrtí chtěl naposledy projet na svém věrném koni Šemíkovi. Že Křesomysl nechal zavřít všechny brány, nebylo nic platné. Šemík přeskočil i s Horymírem hradby a skočil rovnou do Vltavy. Horymír se zachránil, ale statečný Šemík na následky skoku uhynul. Dodnes je pochován v Neumětelích.
Také se vypráví pověst podobná pověsti o blanických rytířích: vyšehradské návrší v sobě skrývá tajné sklepení, kde je ukryt zlatý poklad. Nad poklady bdí starý český lev s dvanácti lvíčaty. Lev několikrát za rok o půlnoci vychází ven a pátrá, zda české zemi nehrozí nebezpečí. Když zjistí, že je vše v pořádku vrátí se zpět do sklepení. Pokud by však české zemi hrozilo nebezpečí, lev zařve tak mocně, až se vyšehradská skála rozlomí a ze lvíčat se stanou mocní lvi, kteří rozsápou všechny nepřátele.

Po pravěkých sídlištích je v rozporu se starobylostí Vyšehradu líčenou starými českými pověstmi doloženo jeho středověké osídlení až ke konci 10. století. Již tehdy se jednalo o významný opěrný bod českých knížat, který Vratislav II., později korunovaný na prvního českého krále, roku 1070 přestavěl na hlavní panovnické sídlo (opuštěno 1135) a zřídil zde kapitulu. Nového rozkvětu se Vyšehrad dočkal za Karla IV., kdy byl nově opevněn a mj. monumentálně přestavěn kolegiátní kostel. Středověký hrad byl zničen husitskými bojovníky po bitvě pod Vyšehradem a na jeho troskách pak vyrostlo městečko. Od poloviny 17. století byl Vyšehrad proměněn na pevnost obehnanou mohutnými bastionovými hradbami. Do dnešní podoby s národním hřbitovem, novogoticky přestavěným chrámem a parkovou úpravou byl proměněn v 2. polovině 19. století péčí zejména představených zdejší kapituly.

Zdroj, odkazy:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vy%C5%A1ehrad

http://www.praha-vysehrad.cz/#utm_source=mapy.cz&utm_medium=ppd&utm_campaign=firmy.cz-231656