Černobylská jaderná elektrárna, Prypiat Verified

Černobylská jaderná elektrárna, Prypiat

Černobylská havárie je dosud nejzávažnější havárií v historii jaderné energetiky. V časných ranních hodinách v sobotu 26. dubna 1986 během technické zkoušky v Černobylské jaderné elektrárně na severu Ukrajiny (tehdy jedné z republik Sovětského svazu) došlo k abnormálnímu vzrůstu výkonu a následnému prudkému zvýšení tlaku páry v jaderném reaktoru typu RBMK-1000 ve 4. bloku elektrárny. V 01:23 moskevského času mohutná parní expanze odhodila víko reaktoru a vyústila v požár, sérii dalších explozí a roztavení reaktoru. Aktivní zóna reaktoru a související bezpečnostní systémy byly okamžitě zničeny nebo těžce poškozeny. Okolí reaktoru bylo kontaminováno radioaktivními úlomky grafitu a palivových tyčí. Naměřené dávky záření gama v reaktoru překročily hodnotu 5 000 R za hodinu, v okolí 4. bloku dosáhly hodnot 2 000 R za hodinu.
Do atmosféry se uvolnil radioaktivní mrak, který postupoval západní částí Sovětského svazu, Východní Evropou a Skandinávií do celé severní polokoule. Byly kontaminovány rozsáhlé oblasti Ukrajiny, Běloruska a Ruska, což vedlo v období 1986–2000 k přesídlení více než 350 000 lidí. Přibližně 60 % radioaktivního spadu z nehody skončilo v Bělorusku. Nehoda zvýšila obavy o bezpečnost sovětského jaderného průmyslu, zpomalila na mnoho let jeho růst a zároveň přiměla sovětskou vládu přehodnotit míru utajování,která byla pro obyvatelstvo vážným ohrožením.
Je obtížné přesně zaznamenat počet úmrtí způsobených událostmi v Černobylu – odhady se pohybují od 31 zemřelých (přímo při havárii a do tří měsíců po ní) až po bezmála milion. Po havárii bylo široké okolí včetně města Pripjať evakuováno a změněno v uzavřenou černobylskou zónu. Budova reaktoru byla obestavěna železobetonovým sarkofágem, který má zamezit další kontaminaci okolního prostředí. Nástupnické státy po rozpadu Sovětského svazu (Rusko, Ukrajina a Bělorusko), dárcovské státy a mezinárodní organizace dlouhodobě nesou břímě nákladů na dekontaminaci prostředí a léčení nemocí způsobených havárií. Příčin této havárie bylo více: typ použitého reaktoru RBMK, riskantní pokus a nedostatečná kompetentnost personálu. K rozsahu následků přispěly nepřipravenost a nevhodné kroky v krizovém postupu řešení následků havárie. Černobylská havárie je jednou ze dvou jaderných havárií ohodnocených podle Mezinárodní stupnice jaderných událostí nejvyšším stupněm sedm (druhou je havárie elektrárny Fukušima I v Japonsku v březnu 2011).

Zdroj, odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Chernobyl_disaster

https://en.wikipedia.org/wiki/Chernobyl_Nuclear_Power_Plant